Na cestu

Nekrology jako takovy jsou pekne na hovno a nesnasim je. Obzvlast od takovejch lidi, ktery nemeli k danymu cloveku zadnej vztah. A takovy to facebookovy postovani - k cemu to je? Asi je lepsi nerikat vubec nic a mlcet. A snad jen tichou vzpominkou venovat trochu casu nekomu, koho jsme si vazili a kdo nasemu zivotu neco dal. Pro me je takova vzpominka daleko vic, nez pritroubly postovani rip na zed. 

A docet jsem hned dneska rano starej rozhovor s chlapkem, kterej zil jak jezevec a skladal a poslouchal a pil a tak nejak me z toho hreje u srdce. Nemam asi pravo neco psat, protoze jsem ho dobre neznal a i jeho tvorbu jsem pozoroval jakoby z dalky, ale verim, ze neco z toho, kym byl a jak zil bylo inspiraci i pro me. A ze mu teda muzu venovat takovou jednu malou tichou vzpominku. A mozna, ze takovych jako ja je spousta. A lidi, jako byl tenhle chlapek je na svete potreba protoze nam, tem obycejnym, ukazujou cestu, jak na to. A tak nejak mimochodem nam sypou bohatstvi do kapes a sviti nam na cestu.

Tak stastnou cestu, basniku.